Další možnosti zabezpečení střechy proti pádu

V tomto článku zmíníme další možnosti zabezpečení osob na střechách proti pádu a budeme se věnovat jejich výhodám a nevýhodám. V zásadě lze rozdělit zabezpečení střech proti pádu do dvou základních kategorií: Přenosné (dočasné)

V tomto článku zmíníme další možnosti zabezpečení osob na střechách proti pádu a budeme se věnovat jejich výhodám a nevýhodám.

V zásadě lze rozdělit zabezpečení střech proti pádu do dvou základních kategorií:

  • Přenosné (dočasné)
  • Trvalé (kolektivní)

Dočasné bezpečnostní prvky

První varianta zabezpečení střechy je dočasný prvek ochrany osob pohybujících se na střechách. Konkrétně to znamená např. lešení, zdvihací plošina, žebřík.

Toto řešení dává smysl pouze v případě, že střecha je bez výlezu a místo, které je potřeba ošetřovat, je dostupné právě z dočasné konstrukce. To je samo o sobě velmi limitní.  Stavby lešení kvůli údržbám jsou ekonomicky nevýhodné. Žebřík lze použít pouze do výšky 5,5 m a slouží především k dosažení střechy. Práce by z něj neměla probíhat bez zajištění. A tak jediným přijatelným řešením zůstává zdvihací plošina. Ošetřovat z plošiny všechny rizikové zóny střechy je ekonomicky opět velmi nevýhodné a ve velkém množství případů i technicky nemožné. Záchytný systém řeší střechu komplexně a efektivně z hlediska funkčnosti.

Trvalé bezpečnostní prvky

Jako trvalý prvek ochrany osob pracujících na střeše můžeme označit takzvané prvky kolektivní ochrany, což je především zábradlí. Jaké musí mít takové zábradlí parametry, určují české technické normy ČSN 74 3305, pro dočasné ochrany volných okrajů platí česká verze evropské normy EN 13374:2013, ochranným zábradlím se věnuje ČSN 74 3305. Na zábradlí je kladeno mnoho požadavků – normy udávají, jaká musí být jeho výplň, délka, množství použitého materiálu, jeho zkoušky atd.

Obecně je zábradlí náročnější na dopravu, manipulaci a montáž. Záleží, jestli je koncipováno jako jeden celek, kdy svařování probíhá přímo na místě, anebo jsou použity šroubové spoje.

Mínusy kolektivní ochrany (zábradlí) je jednoznačně cena. Dále záleží, jak je umístěno a jakou má podobu, ale může velmi ztížit práci na okrajích střechy.

Jeho použití je určitě vyžadováno (a je i nejlepší) v situacích, kdy na střechu vstupuje neodborná veřejnost. Příkladem mohou být různé terasy, střešní zahrady, vyhlídky apod. Když se zábradlí nenachází na hraně pádu ze střechy, je nutno tyto hrany zabezpečit jiným způsobem (záchytným systémem).

Zábradlí může být i mobilní, a ne přímo ukotvené v konstrukci. Estetiku v tomto řešení nehledejme, zároveň toto řešení zvyšuje nároky na zatížení střechy. Je to řešení, kdy už prostě není jiná možnost.

Záchytný (zádržný) systém tedy není jediné možné trvalé řešení zabezpečení střech. O jeho výhodách, možnostech, kombinacích a příkladech použití se dočtete zde.

Po přečtení tohoto článku je nasnadě otázka, proč u některých staveb trvalé záchytné systémy chybí. Buď je to liknavostí projektantů, kteří se o nutnosti záchytného systému nezmíní v projektové dokumentaci, anebo je důvodem častá snaha ušetřit na nesprávném místě.


Pro bližší informace nás kontaktujte
na e-mailu info@roofix.cz

Dotazy rádi zodpovíme. Popřípadě se u Vás zastaví náš obchodní zástupce

Zpět na přehled

Nahoru