Přípravář pod tlakem: Kde začíná a končí jeho zodpovědnost za správnost dodávky?

Jaká je běžná praxe při poptávání subdodávek?

Generální dodavatel (respektive přípravář) poptá několik dodavatelů záchytného systému (třeba Roofix). Ti na základě půdorysu střechy a dokumentace vypracují návrh záchytného systému (ZS). Generální dodavatel (GD) pak z vypracovaných návrhů vybere jeden – zpravidla ten nejlevnější. 

A tady je potřeba se mít na pozoru. Může se stát, že GD nezohlední fakt, že zpracovatel nejlevnějšího návrhu ZS (ať už vědomě či nevědomě) nemusí počítat se zabezpečením některých rizikových zón, třeba světlíků, nebo neřeší bezpečnou délku zachycení pádu. V návrhu tak pracuje s menším počtem kotvicích bodů, proto i s nižší cenou.

Mini kvíz: Kdyby v budoucnu někdo světlíkem propadnul a zranil se, kdo za to ponese odpovědnost? V první řadě uživatel, protože tam bez zabezpečení neměl vůbec chodit, popřípadě zaměstnavatel, který ho tam poslal, a svůj díl viny si připíše i přípravář firmy, která stavbu dodávala a objednala záchytný systém. Jak je to možné? Pojďme si to trochu rozebrat:

V projektové dokumentaci je často uvedena potřeba záchytného systému pouze v technické zprávě, nebo je záchytný systém navržen ve výkresu od projekční firmy. Přípravář tyto podklady převezme a zasílá je několika dodavatelům záchytných systémů s žádostí o zpracování cenové nabídky.  Oslovená firma zpracovává návrh rozmístění prvků záchytného systému, aniž by jí v technické zprávě někdo definoval hrany, které je potřeba zabezpečit. V mnoha případech se proto stává, že některé hrany s rizikem pádu jsou vynechané nebo je řešení pro koncového uživatele nereálné či neefektivní. Ve druhém případě, kdy je záchytný systém již navržen od projektanta, se řeší optimalizace návrhu, kdy se ale opakuje stejný vzorec jako u případu prvního.

Tímto postupem se někteří dodavatelé cenově zvýhodní, protože většinou mají ve svém návrhu méně kotvicích bodů, a tak výběrové řízení často vyhrají. A to i přesto, že jejich jednotkové ceny mohou být o desítky procent vyšší než u konkurenčních nabídek, které zabezpečují všechny hrany možného pádu a celkově vyjdou dráž kvůli většímu počtu kotvicích bodů na střeše.

Jak by s tím měl naložit přípravář?

Mezi dodavatelem ZS a přípravářem GD může vzniknout nedorozumění v souvislosti se slovíčkem revize. Příklad – přípravář zaujme postoj: „Mně je jedno, jak to udělají, když na to dají revizi.“

VYVRACÍME MÝTY: U záchytného systému nic jako revize neexistuje (ano, všichni to používáme, protože to zobecnělo), ale jedná se o vstupní prohlídku a uvedení do provozu.

Vstupní revize je kontrolní mechanismus, u kterého se ubezpečíme, že kotvicí body a příslušenství bylo namontováno dle pokynů výrobců, tzn. jsou dodrženy typy kotev, utahovací momenty, apod.

REVIZE NIJAK NESOUVISÍ S ROZMÍSTĚNÍM KOTVICÍCH BODŮ.

Pro zjednodušení:

• Návrh rozmístění záchytného systému = autorizované razítko
• Montáž záchytného systému = vstupní revize + výstupní prohlídka + uvedení do provozu
• Výrobek / kotvicí bod = certifikát o zkoušce / statický výpočet

A nastupuje tady další zvláštnůstka:
 

Podle §158 zákona č.150/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánu a stavebním řádu, není vyžadováno oprávnění pro vypracování tohoto návrhu ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb. Pro výkon povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění.
 

To znamená, že ten, kdo navrhuje rozmístění záchytných systémů, nemusí být projektant a nemusí mít ani vázanou živnost ve stavebnictví.

Kdo ručí za to, že návrh záchytného systému je správný? 

Je to z velké části na straně zhotovitele, tedy přípraváře generálního dodavatele, a to z následujícího důvodu:

Zhotovitel stavby je povinen při zhotovování díla v obchodním závazkovém vztahu při vynaložení minimální odborné péče rozpoznat v průběhu výstavby podstatnou vadu objednatelem obstarané projektové dokumentace a na tuto vadu objednatele upozornit (viz § 551 odst. 1 obchodního zákoníku).

Jak v praxi správně postupovat? 

Aby byl postup výběru dodavatele ZS smysluplnější (ve prospěch všech – včetně zákazníka i budoucího pracovníka na střeše), měl by GD vybrat v poptávkovém řízení jeden výkres, který hledá rovnováhu mezi nákladností a komfortem užívání, a ten si nechat schválit projektantem. Schválený výkres by měl GD znovu poslat všem vybraným dodavatelům ZS, kteří na základě daných parametrů z výkresu svůj návrh přepracují a přecení.

To dodavatelům ZS umožní vypracovat porovnatelné cenové nabídky a generální dodavatel má jistotu, že dostane úplné a správné návrhy z hlediska bezpečnosti.

Shrnutí na závěr 

Zodpovědnost za výběr vhodného záchytného systému má přípravář. Ten si to ale mnohdy neuvědomuje a v zakázce upřednostní nejlevnější návrh, který nemusí být zpracovaný zcela správně a bezpečně. Přípravář by měl proto dodat všem potenciálním dodavatelům ZS jeden zadávací výkres, ideálně navržený projektantem, který je vyšší autoritou a přebírá zodpovědnost. Podle daného výkresu všichni dodavatelé ZS vytvoří a přecení své návrhy. Ty pak budou porovnatelné a zcela bezpečné. 

Při porovnávání návrhů je vhodné zohlednit další parametry jako například zkušenosti s dodavatelem, benefity, které kromě ceny nabízí, rychlost dodávky, ceny následných ročních revizí, čímž může zákazníkovi ušetřit tisíce až desetitisíce korun.

Jste přípravář a tohle je vaše téma?

Pak možná přišel čas udělat krok navíc – pro svoji jistotu i bezpečí ostatních.

V ROOFIXU jsme připraveni vám pomoci. Nabízíme odborné školení zaměřené přímo na praktické navrhování a výběr záchytných systémů pro přípraváře. Neřešíme jen normy – ukazujeme, co si pohlídat v projektové dokumentaci, jak správně vyhodnotit nabídku dodavatele, jak předejít chybám a co vše spadá do vaší odpovědnosti.

Školení je možné i přímo ve vaší firmě nebo online.

Zajímá vás to? Nechte nám kontakt nebo napište svému obchodnímu zástupci – ozveme se vám s termíny a možnostmi.