Den, kdy jsme zachraňovali kolegu. Na kurzu první pomoci

Tip na originální a užitečný teambuilding

Nejdřív jsme si říkali, že teambuilding v pracovní době – neber to, viď. Si to nějak odsedíme. Ale chyba lávky. Tohle nebyla žádná teoretická nalejvárna, ale parádní praktická akcička s otevřenými zlomeninami, stříkající krví a zaskočeným rohlíkem.

Kurz nám na míru připravili čtyři profíci z První pomoc živě. Byli u nás už podruhé. Tak skvělé to s nimi je. :) Dojedou kamkoli po celé republice, stráví s vámi 3–8 hodin a kromě znalostí a zkušeností se postarají o silný zážitek a stmelení kolektivu.

A co že se ROOFIXáci naučili a vy můžete taky?

Soutěžili jsme v oživování figurín

Tedy, nejdřív jsme si dali v našem školicím centru krátké teoretické opáčko, abychom věděli, kdy volat 155 a jak se v krizové situaci zachovat nejen na střechách, ale i v osobním životě.

Hned potom jsme poklekli k pěti figurínám, napojených na počítač s vychytanou aplikací, a snažili se je oživit ve správném tempu i síle stlačení. Čím přesnější jsme byli, tím rychleji se v appce přibližovalo autíčko záchranky k pacientovi. Slušná rozcvička hnedka po ránu. Teda hlavně když si z toho uděláte týmovou soutěž stejně jako my.

Zjistili jsme, co kolegové posnídali. A jestli dýchají…

Když jsme všechny figuríny přivedli k životu, šli jsme si vyzkoušet, jak oslovit zraněného člověka, jak ošetřit odřeninu nebo jak raněnému správně zaklonit hlavu a zjistit, jestli dýchá. Kdo měl pech, chytil kolegu, co do sebe ráno natlačil housku s nivou.

Zatímco jedni makali jako šroubci…

Jiní si při tom stihli dát dvacet…

Vyzkoušeli jsme si slavné AED

Automatizovaný externí defibrilátor (AED) – šikovná věcička na resuscitaci, kterou máte možná i vy kousek za barákem a kterou může obsluhovat nejen profík, ale i úplný amatér. My jsme ho otestovali raději na figuríně. Pro případ, že by si výbojem chtěl někdo něco vybít na kolegovi. Třeba tu věčně nevysypanou kávovou sedlinu z kávovaru, ehm.

Mimochodem, mapu rozmístěných AED po celé ČR najdete v aplikaci Záchranka.

Vyhrkali jsme z Aleše zaskočený rohlík

I tady jsme dostali skvělou příležitost beztrestně si praštit do pracovního parťáka. Ale jinak se máme rádi. Fakticky!

Aleše jsme pasovali na největšího hltače, a tak jako první navlékl ochrannou vypolstrovanou vestu. Díky ní jsme mohli provést Heimlichův manévr vší silou a zachránit tak Aleše před udušením. A jak nám zdravotníci vysvětlili – aby tenhle hmat fungoval, je potřeba pořádná herda do zad i do břicha, proto je dobré i po úspěšné záchraně odfrčet na kontrolu do nemocnice.

Byli jsme u virtuální dopravní nehody

Že školení první pomoci nemusí být teoretická pruda, podtrhli srdcaři z První pomoc živě brýlemi pro virtuální realitu. Ocitli jsme se tak přímo u zraněného člověka z havarovaného auta. Simulace nás krok po kroku provedla správným postupem, takže: zkontrolovat stav zraněného, přivolat záchranku, do telefonu popsat místo nehody a konkrétní zranění a nakonec poskytnout samotnou první pomoc. 

A to hezky růčo fůčo na figuríně. Zaklonili jsme jí hlavu, uvolnili dýchací cesty a zahájili resuscitaci. Simulátor nám přitom hlídal správné tempo a sílu stlačení hrudníku.

A pak už se lámaly kosti, trhaly zuby a stříkala krev

Hřebem praktické části byla inscenace různých zranění. Někdo si po pádu stěžoval na bolest hlavy, jiný měl náběh na mrtvičku, otevřenou zlomeninu nebo třeba vypadlý zub. Každou situaci jsme museli rychle vyhodnotit, poskytnout první pomoc, případně rychle zavolat záchranku.

Bylo to tak reálné, až nás z toho mrazilo.

Ale Radim nevypadá, že by ho trčící vřetenní kost nějak zvlášť trápila. Takže asi dobrý.

Když jsme kolegy zachránili (tedy… většinu z nich), dostali jsme od školitelů zpětnou vazbu, abychom věděli, co příště udělat jinak.

„My jsme ve skupince zachraňovali kolegu s otevřenou zlomeninou. V samotném stresu jsem si ani nevšimla, že mu z těla trčí velká kost, takže jsem ránu pevně obvázala. Jak jsem se potom dozvěděla od zdravotníků, to se u otevřené rány nedělá, protože bych tím mohla akorát poškodit tkáně uvnitř a doktorům bych tím akorát přidělala práci. Ale přesně proto si tyhle situace zkoušíme na vlastní kůži, aby nás v reálném životě tolik nepřekvapily.“
Denisa Nakládalová, HR specialistka v ROOFIXu

Na závěr snad jen: Doufáme, že to nikdy nebudeme potřebovat. Ale jsme připravení. Děkujeme skvělým školitelům!

Jo, abychom nezapomněli – máme v ROOFIXu pár volných židlí. Přidáte se k nám? :) 
Kromě fajnových teambuildingových školení pořádáme i stmelovací víkendy, pravidelné týmové snídaně, společná sportovní klání a další zábavičky. A je to u nás prostě děsně v pohodě. Těšíme se na vás!