Nejčastěji kladené dotazy

Proč musí být záchytný systém na střeše?
Majitel nemovitosti musí ze zákona zajistit bezpečný přístup a pohyb na střeše. Záchytný systém je pak z 99 % nejefektivnějším řešením z hlediska funkčnosti a pořizovací ceny.
Existují i jiné možnosti než záchytný systém?
Ano, dvě. Lze použít prostředky kolektivní ochrany jako je např. zábradlí nebo dočasné konstrukce jako lešení nebo plošiny. Většinou to však z funkčního hlediska nevyhovuje nebo je to moc nákladné.
Jaký je rozdíl mezi záchytným, zádržným a závěsným systémem?
Systém zachycení pádu vás nechá spadnout do 1,5 m a pak vás zachytí. Systém zadržení pádu vás spadnout nenechá, nepustí vás totiž ani k hraně možného pádu. Tento systém se využívá předně v případech, kdy by nebylo bezpečné použít záchytný systém (z důvodu nějaké překážky, nižší střechy atp.).

Závěsný systém slouží pro zavěšování osob například při mytí oken nebo fasády.
Co musí znát uživatel záchytného systému?
Jednoznačně je třeba vědět, jak se na záchytném systému pohybovat. Mělo by být samozřejmostí se nechat proškolit výrobcem nebo oprávněnou osobou.

To nejzásadnější je potom znalost:
  • kdy byla provedena revize zařízení – jestliže tato informace není známá, tak ho nepoužívat
  • jaké délky spojovacího prostředku si nastavit na jednotlivých místech – to by mělo být vždy uvedeno v dokumentaci užívání
Jaké osobní ochranné prostředky (OOPP) použít?
Kdokoliv chce záchytný systém užívat, musím být vybaven jistícím postrojem (jedině celotělovým), ten se propojí pomocí spojovacího prostředku se záchytným systémem. Součástí spojovacího prostředku musí být tlumič pádu, který zajistí, že na tělo nebude působit větší síla než 6 kN. K jeho otevření dochází při 3 kN.
Jaký je rozdíl mezi textilním a nerezovým lanem?
Textilní lano je přenosné a natahuje se minimálně přes 3 kotvicí body. Na střeše nezůstává.

Nerezové lano je naopak instalováno permanentně. To znamená, že uživatel se pouze připoutá a provádí práce. Instalovat nemusí nic.
Jaká je vzdálenost kotvicích bodů od hrany pádu?
Záchytný systém se většinou instaluje do vzdálenosti 2 až 3 m od hrany možného pádu. A to především kvůli tomu, aby měl člověk dostatek prostoru v případě nehody (například i zaškobrtnutí nebo zakopnutí o kotvicí bod nebo lano). I zde existují výjimky, některé konstrukce na střeše (např. fotovoltaické panely) umístění záchytného systému neumožňují, takový případ se potom řeší individuálně.
Kdy a jak se provádí revize záchytného systému?
Aby bylo zajištěno, že je systém bezpečné užívat, je třeba po jeho montáži provést vstupní revizi a v průběhu roku potom systém pravidelně revidovat, čímž se předchází případnému neštěstí. Systém není možné používat, jestliže se pravidelné (roční) revize neprovede.

Revize může provádět pouze osoba oprávněná výrobcem daného systému.
Může systém zachycení pádu montovat kdokoliv?
Ten, kdo chce systém montovat, musí být proškolen konkrétním výrobcem systému. Současně by měl mít certifikát, který ho k montování daného systému opravňuje.
Co mám udělat, když chci záchytný systém montovat?
Žádný záchytný systém není možné montovat bez proškolení. Stačí, když nás zkontaktujete a detaily už doladíme. Školení máme i online. Po skončení od nás získáte certifikát.
Jak poznáte, že je záchytný systém součástí projektové dokumentace?
Zkoumat můžete tři věci:
  • záchytný systém může být přímo navržen jako součást výkresové dokumentace
  • je zmíněn v technické zprávě
  • anebo může být schován pod normou, což bývá nejsložitější odhalit
Jak navrhnout záchytný systém?
Záleží, jestli máte vlastního projektanta. Ten buď ví, jak systém zachycení (příp. zadržení) pádu navrhnout, nebo si může stáhnout manuál navrhování.

No a jestliže vlastního projektanta nemáte, můžete oslovit samotného prodejce záchytného systému. Ti mohou mít podmínky zpracování návrhu různé, co do provedení tak do formy.
Na blogu tyto možnosti řešíme.

Tip: Zabezpečit by se měly jak hrany možného pádu na okraji střechy, tak i prostupy (např. světlíky). Někteří zpracovatelé se tomu vyhýbají za účelem snížení celkové ceny. Doporučujeme vždy navrhnout kompletní zabezpečení a potom na žádost investora provádět změny.
Jak správně určit, který kotvicí bod zvolit?
Není to nic těžkého, jen je třeba vědět několik zásadních věcí, jako:
  • do jakého podkladu se bude kotvit – půjde o beton či například sendvičový panel?
  • výšku skladby od kotevního podkladu – kotvicí bod musí kvůli izolaci přesahovat povrch střechy min o 150 mm
  • jestli půjde o bodový nebo lanový systém
  • umístění kotvicího bodu – je třeba určit, zda půjde o bod průběžný, rohový nebo koncový (například koncové a rohové body musí být silné kvůli nataženému nerezovému lanu)

Ve skutečnosti to není žádná velká věda, můžete nám napsat či brnknout anebo si přečíst článek na našem blogu.
Co je to bodový a lanový systém?
Bodový systém je tvořen pouze body a jištěný pracovník se kotví přímo k jednotlivým bodům. Pracovní prostor je pak vymezen poloměrem kružnice, jejíž střed tvoří používaný kotvicí bod.

Lanový systém znamená, že je mezi kotvicími body nataženo lano na něž se pracovník kotví. Pracovní prostor se pak nachází v určených vzdálenostech od lanového vedení oběma směry.
Do čeho lze kotvit?
Kotvit lze do čehokoliv, pokud jsou splněny podmínky pevnosti a nosnosti. Vše ale musí být podloženo buď certifikací, statickým výpočtem, nebo tahovou zkouškou. V případě rekonstrukcí doporučujeme provádět tahovou zkoušku vždy.

Nejběžnějšími podklady jsou potom:
  • trapézový plech
  • dutinový panel
  • dřevo
  • sendvičový panel
  • betonový monolit
  • ocel
Jak určit šikmost/plochost střechy?
Šikmost či plochost střechy se posuzuje podle sklonu vnějšího povrchu, fakticky platí, že:
  • ploché střechy mají sklon vnějšího povrchu α ≤ 5°
  • se sklonem vnějšího povrchu 5° < α ≤ 45° jsou potom šikmé střechy
  • a strmé střechy potom se sklonem vnějšího povrchu 45° < α < 90°

Existuje několik užitečných převodníků sklonu stupně vs. %.
Jak se řeší šikmé střechy?
Samozřejmě i ty lze řešit klasickými kotvicími body – sloupky –, volba však závisí na konkrétním podkladu, do kterého se kotví. Například u střech s dřevěnou konstrukcí, kdy je krytinou taška nebo plech, se použijí střešní háky.
Jak se řeší situace, kdy jsou podklad i skladba neznámé?
Řešením je sonda do střechy. To znamená vytvořit otvor takové velikosti, kdy bude patrné, jaké a jak silné jsou jednotlivé vrstvy skladby. Tyto sondy se vyplatí udělat na více místech střechy. Skladby se totiž mohou lišit.

Co se týká samotného podkladu pro kotvení, je třeba udělat výtažnou zkoušku.

Podklad by měl vydržet zatížení tahem min. 12 kN. pro 1 osobu. Za každou další je to pak 1 kN navíc.
Je možné používat kotvicí body pro údržbu fasády?
Ano, kotvicí body k tomu musí být určeny. Především nesmí docházet k jejich deformacím a kotvení k podkladu musí být správně dimenzováno.
Kdy záchytný systém napojit na hromosvod?
Jestliže jsou kotvicí body propojeny nerezovým lanem je potřeba celý propojený soubor napojit na hromosvodnou soustavu. Pakliže je záchytný systém bodový nebo je propojen pouze textilním lanem k hromosvodné soustavě se nenapojuje.
Jak se řeší výlez na střechu?
U každého výlezu na střechu (ať už se jedná o žebřík, nějaký výlezový světlík, či jiný prostup) musí být zajištěn bezpečný vstup na střechu. Toho je možné docílit několika způsoby:
  • zábradlím dlouhým minimálně 1,5 m na obou stranách kolem výlezu
  • lávkou se zábradlím sahající minimálně 1,5 m od hrany střechy umístěním prvku záchytného systému v dosahu výlezu
Problematikou zabezpečení výlezu na střechu řeší norma ČSN 74 3282.

Něco zde chybí? Tak se nás zeptejte.

Chci vědět více

Nahoru